Šalvěj   /Salvia officinalis L./

Užívaná část: List

Šalvěj se sbírá krátce před květem od května do června v polední době za suchého počasí,

protože vlhké listy hnědnou. Suší se v tenkých vrstvách ve stínu a rychle.

Sušená nať by měla být zelenavá až stříbrošedá.

Listy se také sbírají tak, že se sebere nať a po usušení se listy sdrhnou.

Šalvěj má silnou kořenitou vůni a hořkou, svíravou chuť.

Užívá se jako antihydrotika při nadměrném pocení a v klimakteriu, posiluje organismus,

chrání před mozkovou mrtvicí a napomáhá při obrně.

Také se používá při onemocnění dýchacího ústrojí, zánětu ústní dutiny, onemocnění míchy a žláz.

Při zánětu hrtanu a hltanu, mandlí, zánětu plic, vředových chorobách žaludku nebo zahlenění

žaludku. Šalvěj se také používá na bělení zubů, čištění pleti při akné, na špatně se hojící rány

a ekzémech. Šalvěj se používá i jako kloktadlo a k napařování horních cest dýchacích.

Usušená šalvěj se dá také použít k ovonění prádla a jako prostředek proti hmyzu.

Užití: 2 čajové lžičky sušeného řezaného listí na 2 šálky vody necháme půl hodiny luhovat a pijeme

jednou denně.

Na kloktání se dává 1 lžička sušiny na 1 šálek vody.

1. Bazalka - 2. Brutnák - 3. Heřmánek - 4. Kopřiva - 5. Koriandr - 6. Levandule - 7. Majoránka - 8. Máta kadeřavá - 9. Máta peprná

 - 10. Mateřídouška - 11. Meduňka - 12. Pampeliška - 13. Pelyněk - 14. Přeslička - 15. Růže šípková - 16. Saturejka - 17. Šalvěj

<<  zpět na úvod