Meduňka  /Melisa officinalis L./

Užívaná část: List

Sbírá se od června do července v odpoledních hodinách za suchého, chladného počasí před

obdobím květu. Suší se ve stínu a hlavně rychle, při pomalém sušení hnědne.

Meduňka má citrónovou vůni a kořenitou chuť.

Užívá se při funkčních poruchách srdce, angíně pectoris, neurastenii, dále při neurotických

bolestech hlavy, při bolestech zubů, uší, nespavosti, migréně, astmatu, mdlobách, duševním

rozpoložením, zvýšené pohlavní vzrušivosti, bolestivé menstruaci, bledničce a chudokrevnosti.

Meduňku používáme také jako kloktadlo při bolestech zubů, zánětů dásní.

Na kožní vředy, zduřelé mízní uzliny v oblasti hrudníku, krevní podlitiny a při revmatickém

onemocnění se přikládají polštářky z listí. Meduňka se dá používat jako sedativum a také

jako přísada do likérů.

Užití:  8 čajových lžiček řezaného listu přelijeme 2 sklenicemi vroucí vody a necháme delší dobu

vyluhovat v uzavřené nádobě. Tuto dávku vypijeme během dne. Na obklad se používá dvojitá dávka.

1. Bazalka - 2. Brutnák - 3. Heřmánek - 4. Kopřiva - 5. Koriandr - 6. Levandule - 7. Majoránka - 8. Máta kadeřavá - 9. Máta peprná

 - 10. Mateřídouška - 11. Meduňka - 12. Pampeliška - 13. Pelyněk - 14. Přeslička - 15. Růže šípková - 16. Saturejka - 17. Šalvěj

<<  zpět na úvod